Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zpracování vzorků z horních cest dýchacích
VANÍČKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zpracování vzorků z horních cest dýchacích, především na kultivaci výtěrů z krku. V teoretické části bakalářské práce je popsána anatomie a fyziologická flóra horních cest dýchacích a jednotlivé bakterie, které mohou za určitých okolností (např. při oslabení organismu virovou infekcí) způsobit onemocnění. Dále jsou popsána onemocnění, která mohou postihovat horní cesty dýchací, především tonzilitida, na kterou se tato práce zaměřuje ve své praktické části. Stručně jsou popsány také kultivační půdy používané k izolaci mikrobů z výtěrů z krku. Praktická část je zaměřena pouze na kultivaci výtěrů z krku na krevním agaru. Za patogeny byly považovány streptokoky skupiny A, C a G, které způsobují akutní tonzilitidu, popřípadě faryngitidu. Skupiny streptokoků byly dourčeny metodou latexové aglutinace. Z dat, které mi poskytlo oddělení klinické mikrobiologie Nemocnice Písek, a.s., byla vypracována statistika porovnávající výskyt jednotlivých streptokoků ve vzorcích. Dále byl porovnán výskyt patogenů v průběhu roku a u různých věkových kategorií. Poskytnutá data byla z období jednoho roku (od 1. 4. 2018 do 31. 3. 2019). Cílem práce bylo seznámit se onemocněními horních cest dýchacích, zejména se streptokokovým zánětem tonzil a hltanu. Osvojit si laboratorní metody využívané při vyšetření výtěru z krku a vypracovat statistiku ze získaných dat.
Beta-hemolytické streptokoky v horních cestách dýchacích
HOUDKOVÁ, Michaela
Tato práce je o beta-hemolytických streptokokách vyskytujících se u lidí v horních cestách dýchacích. Zabývá se jejich výskytem a nemocemi, které způsobují. Hlavně tedy beta-hemolytický streptokok skupiny A (Streptococcus pyogenes). V praktické části je rozepsán odběr vzorků, v tomto případě výtěrů z krku a jejich další zpracování v mikrobiologické laboratoři.
Kultivace a citlivost kmenů Streptococcus pyogenes ze sliznice nosohltanu a uší u dětí a jejich citlivost na {$\beta$}-laktamová antibiotika a makrolidy
SIVOKOVÁ, Jaroslava
Téma Kultivace a citlivost kmenů Streptococcus pyogenes ze sliznice nosohltanu a uší u dětí a jejich citlivost na {$\beta$}-laktamová antibiotika a makrolidy mě zaujalo, protože mě zajímala otázka, zda zvýšená spotřeba antibiotik a následkem toho i stoupající rezistence projeví i u této bakterie. Cílem mé práce je kromě získání praktických poznatků o kultivaci a identifikaci bakterie Streptococcus pyogenes i ověření její citlivosti na beta-laktamová antibiotika a makrolidy. Dále mě zajímalo, jak ve své terénní praxi lékaři pro děti a dorost postupují při podezření na streptokokové onemocnění horních cest dýchacích. Také toto téma stalo jedním z cílů. Tato práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsem nejdříve vyšla z dostupných informací o bakterii Streptococcus pyogenes. Popisuji zde její morfologii a vlastnosti, faktory patogenity a virulence. Těchto informací se využívá při kultivaci bakterie a její následné identifikaci. Dále se zmiňuji o onemocnění, která pyogenní streptokok způsobuje. Součástí je i popis antibiotik, která jsou doporučena k léčbě onemocnění vyvolaných touto bakterií. Do druhé části jsem zahrnula metody kultivace a identifikace Streptococcus pyogenes, které se používají v mikrobiologické laboratoři Laboma mikrobiologická laboratoř s.r.o. Identifikační metody vychází z aplikace PYR-testu, latexové aglutinace, u nejednoznačných výsledků pak použití identifikačního systému Api 20 Strep. Z výsledků, které jsem získala v mikrobiologické laboratoři, vyplývá, že záchyt bakterie Streptococcus pyogenes u onemocnění horních dýchacích cest tvořil 4,4% ze všech výtěrů z horních dýchacích cest zaslaných do laboratoře Tato onemocnění jevila sezónní výskyt s maximem na jaře a v zimě. Z výsledků vyšetření citlivosti vyplynulo, že citlivost k penicilinu byla ve 100% a k erythromycinu v 91,6%. Zkřížená rezistence mezi erythromycinem a clindamycinem se vyskytla u 57 případů, což představovalo 4,5 %. Streptococcus pyogenes podle mého šetření způsobil otitidu ve 13 případech, což odpovídá 10%. Nejvyšší výskyt otitid způsobených Streptococcus pyogenes se objevil na jaře. Kmeny vyizolované ze sliznice uší byly citlivé ze 100% k penicilinu a z 92,3% k erythromycinu. Tyto uvedené výsledky platí pro materiál zaslaný do mikrobiologické laboratoře Laboma mikrobiologická laboratoř s.r.o. Pro získání uceleného obrazu jsem navštívila 20 lékařů pro děti a dorost, kteří byli ochotní vyplnit můj dotazník. Vyhodnocením dotazníku jsem zjistila, že všichni dotázaní lékaři čekají na výsledek kultivace a citlivosti kmene na antibiotika, pokud klinický stav pacienta není vážný. Přednostně podávají penicilin. Kontrolní výtěr provádí většina lékařů jen u recidivujících infekcí. Z dat v mikrobiologické laboratoři Laboma s.r.o. jsem se dozvěděla, že tři lékaři zasílají materiál ke kultivačnímu vyšetření a následné citlivosti kmene na antibiotika až poté, co u pacienta selhala již nasazená léčba.
Určování a diagnostika beta-hemolytických streptokoků v klinické mikrobiologii
VOŘÍŠKOVÁ, Martina
Do rodu Streptococcus náleží grampozitivní kataláza negativní koky, jejichž kolonie jsou i na obohacených půdách někdy velmi drobné. Většina druhů je fakultativně anaerobních. Do tohoto rodu dnes řadíme velký počet druhů s rozdílným významem pro onemocnění člověka, ale i druhy významné pro veterinární medicínu. Mezi beta-hemolytické neboli pyogenní streptokoky důležité v humánní medicíně patří především streptokoky skupiny A a B. Streptococcus pyogenes (skupina A) je příčinou jednak lokalizovaných hnisavých infekcí, jednak invazivních až toxických onemocnění, ale také pozdních následků těchto nákaz. Významné je nosičství beta-hemolytických streptokoků skupiny B (Streptococcus agalactiae) zejména u těhotných, neboť může ohrozit jak rodičku, tak i novorozence. Jsou nejdůležitější původci novorozeneckých meningitid a sepsí. Cílem práce je zjistit informace o způsobu určení a detekce beta-hemolytických streptokoků. Je třeba věnovat pozornost každému streptokoku a správně určit jeho typ kultivačně, případně dalšími doplňujícími metodami. Hlavní roli v diagnostice ještě stále hraje klasická kultivace na běžných (krevní agar) i speciálních obohacených půdách. Každá mikrobiologická laboratoř si sama volí další laboratorní postupy. Jako nejvhodnější se ale jeví použití kultivace pro záchyt beta-hemolytických streptokoků a dourčení jejich typů PYR-testem (pro průkaz streptokoků skupiny A) a latexovou aglutinací (pro potvrzení jiných skupin). Nejčastější kultivační metoda pro průkaz streptokoků skupiny B je stále používaný CAMP-test. Pro vyloučení pozdních následků je často používáno stanovení anti-streptolysinu O (ASLO) nebo antideoxyribonukleasy B (ADNB) v séru. Všechny beta-hemolytické streptokoky musíme pokládat za závažné patogeny a to v kterékoli lokalitě, a proto znalost základních i speciálních laboratorních metod, které vedou k identifikaci jednotlivých typů těchto streptokoků, je pro klinickou mikrobiologii a pro léčbu pacientů velmi důležitá.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.